Pokud si představíme internet jako náš svět a weby na něm jako skutečné lidi, lze tu pozorovat určitou podobnost. Stejně jako lidé na světě existují i weby na internetu, a stejně jako různí lidé jsou i weby někdy obletované a někdy pro změnu ponechávané svému vlastnímu osudu. V obou případech, jak u lidí, tak i u webů, jsou tu šťastlivci i outsideři, a zatímco se těm prvním daří, ostatní jenom marně čekávají na svou šanci a paběrkují, doufaje (vesměs marně) v to, že si jich snad přece jenom někdy někdo všimne. Což se – jak dobře víme – vesměs nestává. Ale stát se to může.
Když je web na internetu takovou Popelkou, tedy když je sice možná i přímo dokonalý, ale ‚neumí to prodat‘, potřebuje někoho, kdo by ho z tohoto marastu vytáhnul, kdo by ho vystavil světu na odiv, kdo by ho zviditelnil a učinil úspěšným. A tím, co pomáhá webům, není na internetu pochopitelně žádný spanilý princ, ale SEO, tedy optimalizace pro internetové vyhledávače.
Jedinou cestou, jak úspěšně zvýšit u některého webu návštěvnost, je totiž právě optimalizace. Touto se upravuje web jak technicky, tak i obsahově, tak, aby co nejlépe odpovídal požadavkům, jež mají internetové vyhledávače. A když se to provede odborně a dokonale, je jisté, že si web polepší, co se jeho pozice v internetových vyhledávačích týká. A to je současně i nakročením na cestě za vyšší návštěvností a s ní spojeným splněním toho, co se od onoho webu očekává.
Díky linkbuildingu, copywritingu, správné volbě klíčových slov, reklamě a propagaci se dají dokázat i velké věci. Jenom díky tomu se může ze zapomenutého webu stát i pomyslná stálice internetového nebe.
A o to by mělo jít každému majitele i provozovateli webu. Protože skutečnost, že se web líbí tomuto, neznamená, že se líbí i vyhledávačům. A když ho vyhledávače nepodporují, je vše marné.