Cesta na dovolenou

Cestování. Pro nÄ›koho slast, pro druhého noÄní můra. Každý to máme nastaveno nÄ›jak jinak. Je ovÅ¡em fakt, že vÄ›tÅ¡ina jsou lidé, kteří nemají cestování jako takové moc rádi. ProÄ? Protože nemají. Je to pro nÄ› stresující zážitek. A to netuší, že si to z vÄ›tší Äásti dÄ›lají vlastnÄ› sami.  

Například balení vÄ›cí nechávají zásadnÄ› na poslední chvíli. I veÄer pÅ™ed cestou by pro nÄ› mÄ›l být málo, a proto je dobré zaÄít klidnÄ› i dva nebo tÅ™i dny pÅ™ed odjezdem. Tak totiž jeÅ¡tÄ› může vyprat to, co „nutnÄ› potÅ™ebuje“ u moÅ™e.  

NÄ›které dámy mají dva nebo tÅ™i kufry, a jeÅ¡tÄ› se jim to zdá málo. Proto se není co divit, že jsou nervózní už pÅ™ed cestou. Neví co do nich pÅ™esnÄ› nacpat, a tak tam nÄ›co dávají a nÄ›co zase vytahují. Když se pak dozví, že se jede vlakem, a ne autem až na místo, mají spousty Å™eÄí a nechtÄ›jí se kufrů zbavit. Jenže, pÅ™ece jen, ÄlovÄ›k má dvÄ› ruce, že ano. Takže může vzít kufry jen dva. Pokud si ovÅ¡em o k vlaku a od nÄ›j do hotelu nezajistí odvoz. A kufry nepoÅ¡lou jako spoluzavazadlo.  

Nu a pokud ne, tak je tÅ™eba tyto zavazadla dostat do vlaku, nahoru na polici a cestou je hlídat, aby je nÄ›jaký lapka neukradl. Takže je celá cesta naší fiktivní dámy jedny nervy. Navíc pak dostane hlad a ve vlaku není obÄerstvení. Nevadí, ale ve kterém kufru to je? A tak milá dáma ve vlaku v kupé, kde je dost lidí loví pracnÄ› svůj kufr, aby zjistila, že má v Å¡atech vyklopenou hoÅ™Äici a rajÄátka, že se válí mezi botami. Takové cestování není dobré a je akorát tak skuteÄnÄ› o nervy.  

Proto je lépe kufry skuteÄnÄ› poslat a obÄerstvení mít po ruce v nÄ›Äem jiném. Vyplatí se takový ten malý batůžek na záda, nebo nÄ›jaká taÅ¡ka pÅ™es rameno. Tam se dá obÄerstvení a je to. Ne, doklady tam rozhodnÄ› nedávejte. Nikdy. Jednak se vám může stát, že pÅ™ijdou do styku s jídlem, ale spíše se stane, že vám tohle zavazadlo nÄ›kdo Å¡lohne. Bez jídla se obejdete, bez dokladů a penÄ›z jen těžko.