Vystavovat se UV záření je přirozené a kdo se vyhýbá pobytu na slunci, bude mít v budoucnu problémy s nedostatkem vitamínu D (pokud jej nedodává ve formě tablet). Sluneční záření však přispívá mimo jiné k dobré náladě, mírní deprese a podporuje aktivitu a bdělost v průběhu dne. Jistě není náhodou, že se v průběhu slunečných dnů s vymetenou modrou oblohou cítíme mnohem lépe, než v době, kdy je obloha zatažená a šedá. Pobyt na slunci však, především v zimě, můžeme nahradit návštěvou solária.
Výkon UV záření v soláriu
Veškerá solária provozovaná pro veřejnost musí podle litery zákona legislativy České republiky a Evropské unie plnit bezpečnostní normativy, které omezují účinnost zařízení na hodnotu 0,3 m/W/cm2. Ta odpovídá letnímu polednímu slunci v oblasti jižních států při pobřeží Středozemního moře. Mnozí lidé o této informaci nemají ani tušení a domnívají se, že se pobyt v soláriu přibližuje letnímu slunci u nás v Česku. Mějte tedy na paměti, že deset minut příjemných chvil strávených pod UV lampou rovná se deseti minutám v Chorvatsku na pláži.
Z tohoto důvodu musíte začínat opalovací proces vždy postupně, aby si pokožka na záření přivykla. Je to podobné situaci, kdy to s prvním jarním sluncem na konci dubna svádí k dlouhodobému pobytu na sluníčku bez ochranných krémů.
Nezapomínejte na svůj fototyp
Existují přesné tabulky, které definují jednotlivé fototypy pokožky a přiřazují jim určité vlastnosti při pobytu na slunci. V České republice se nejčastěji vyskytuje (zhruba 78 procent) typ evropský s tmavší kůží a tmavými vlasy, kdy ke spálení dochází zřídka, a tito lidé se mohou opalovat déle. Netvoří se jim pihy, na rozdíl od ostatních světlejších fototypů. Těmi jsou tzv. keltský a světlý evropský, dohromady se jedná přibližně o 14 procent lidí s blond vlasy a světlou pokožkou, modrýma nebo zelenýma očima a u keltských typů s rezavými vlasy. Naopak velmi tmavou pleť středozemního typu tvoří přibližně 8 procent obyvatel Česka s velmi tmavými vlasy a hnědýma očima.